Test B: BIOLOGIE
1.
Ryby řadíme
mezi:
a) obratlovce
b) ploutvonožce
c) šupinatce
2.
Podle
přirozených životních společenstev rozeznáváme v tekoucích vodách:
a) 4 pásma: pstruhové, lipanové,
parmové a cejnové
b) 4 pásma: pstruhové, lipanové parmové
a kaprové
c) 5 pásem: pstruhové, lipanové,
parmové, cejnové a kaprové
3.
Charakteristickým
zástupcem cejnového pásma je:
a) lipan podhorní
b) cejn velký
c)
lín obecný
4.
Charakteristickým
zástupcem parmového pásma je:
a) parma obecná
b) ostroretka stěhovavá
c) sumec velký
5.
Které
ploutve ryb jsou párové:
a) prsní, břišní, řitní
b) prsní , břišní
c) prsní, břišní, hřbetní
6.
Které druhy
ryb žijící u nás mají tukovou ploutvičku:
a) lososovité, lipan podhorní, sumeček
americký, síh maréna
b) okounovité, hořavka duhová, ouklejka
pruhovaná
c) treskovité, blatňák tmavý, ježdík
žlutý
7.
Jaké párové
ploutve má úhoř:
a) prsní
b) břišní
c) prsní i břišní
8.
Našimi
původními druhy ryb jsou:
a) pstruh obecný a pstruh duhový
b) pstruh obecný a lipan podhorní
c) pstruh duhový a lipan podhorní
9.
U nás
žijícím zástupcem treskovitých ryb je:
a) vranka obecná
b) mník jednovousý
c) tolstolobik bílý
10. Věk může být u ryb zjišťován podle:
a) počtu měkkých ploutevních paprsků
b) struktury šupin
c) podle počtu šupin v postraní
čáře
11. Šupiny u ryb vznikají:
a) ve škáře
b) v kůži
c) ve svalovině
12. Tělo pokryté šupinami nemá:
a) lín obecný
b) úhoř říční
c)
sumec velký
13. Karas obecný má vousků:
a) jeden pár
b) dva páry
c)
nemá žádné
14. Bolen je dravá ryba, která patří
mezi ryby:
a) lososovité
b) kaprovité
c) jiné
15. Mezi býložravé druhy ryb řadíme:
a) amura bílého, tolstolobika pestrého
a bílého
b) amura bílého, plotici obecnou, ostroretku
stěhovavou
c) jen tolstolobika pestrého a bílého
16. Co je to monté:
a) vývojové stadium obojživelníků
b) mladí úhoři migrující z moře do
řek
c) dospělí úhoři migrující z řek
do moře
17. Která ryba se rozmnožuje v Sargasovém
moři:
a) losos atlantský
b) síh peleď
c)
úhoř říční
18. Chuťové ústrojí slouží k:
a) vnímání látek vysoké koncentrace na
malou vzdálenost
b) vnímání látek nízké koncentrace na
velkou vzdálenost
c) formování a udržení hejna
19. Sumec velký má chuťové ústrojí
umístěné zejména:
a) v ústech
b) na vousech
c) na povrchu těla
20. Čichové ústrojí slouží k:
a) rozlišení chutě
b) k vyhledávání potravy
c)
vyhledávání
jedinců druhého pohlaví v době tření
21. Postranní čára slouží:
a) k registraci vlnění vody na
hladině
b) k lokalizaci kořisti
c)
k registraci
překážek
22. Pohlaví u lína obecného je určováno
podle:
a) zbarvení
b) břišních ploutví
c) nelze jednoznačně rozlišit
23. Jikry jsou pohlavním produktem:
a) mlíčáků
b) jikernáčů
c)
jikernaček
24. Pod pojmem mlíčí rozumíme:
a) roztok mléka při odlepkování jiker
b) pohlavní produkty samců ryb
c) rostlinu s názvem smetánka
lékařská
25. Pohyb spermií ryb je aktivován:
a) po průniku do jikry
b) při styku s vodou
c) jsou aktivní již při tvorbě
v gonádách ryb
26. Pod pojmem tření v rybářství
rozumíme:
a) velké množství ledové tříště
v korytě řeky
b) přípravu rybníka na výlov
c)
přirozené
rozmnožování ryb
27. Kapr obecný se vytírá:
a) v únoru a březnu
b) v září a říjnu
c)
v květnu
a červnu
28. Kapr obecný své jikry při výtěru:
a) ukládá na dno
b) přilepuje na rostliny
c) nechává vznášet ve vodním sloupci
29. Lipan podhorní se vytírá:
a) na jaře
b) v létě
c) na podzim
30. Pstruh obecný se vytírá:
a) v březnu a dubnu
b) v lednu a únoru
c)
v říjnu
a listopadu
31. Inkubace jiker pstruha potočního
trvá řádově:
a) dny
b) týdny
c)
měsíce
32. Amur bílý se v našich vodách
rozmnožuje:
a) přirozeně
b) přirozeně i uměle
c)
pouze uměle
33. Termín bobtnání jiker znamená:
a) zvětšování objemu jiker při
dozrávání v gonádách
b) zvětšování jiker před vykulením
plůdku
c)
zvětšování
objemu jiker při styku s vodou
34. Žloutkový váček slouží:
a) k výživě embryí
b) k trávení potravy
c) k uložení jiker v těle ryb
35. Který druh ryb klade své jikry do
žaberní dutiny mlžů:
a) blatňák tmavý
b) koljuška tříostná
c)
hořavka
duhová
36. K naplnění plynového měchýře
ryb dochází:
a) po vykulení, při rozplouvání plůdku
b) již během vývoje v jikře
c) po přijetí první potravy
37. Která ryba z níže uvedených
nemá plynový měchýř:
a) mník jednovousý
b) vranka obecná
c) úhoř říční
38. Plynový měchýř slouží:
a) k přizpůsobení rozdílnému tlaku
v různých hloubkách
b) k podpoře dýchání
c)
jako zvukový
rezonátor
39. Skřele ryb jsou:
a) dýchací orgán
b) mechanická ochrana dýchacího orgánu
c) soubor kostí spojených s páteří
40. Hlavní dýchací orgán ryb je tvořen:
a) z žaberních oblouků a lístků
b) z dýchacích oblouků
c) ze skřelových oblouků
41. Mezi pomocné dýchací zařízení ryb
řadíme:
a) kůži
b) střevo
c)
plynový měchýř
42. Nejchoulostivějšími druhy ryb
z níže uvedený na nasycení vody kyslíkem jsou:
a) lososovité
b) kaprovité
c) sumcovité
43. Hlavní krvetvorný orgán ryb je:
a) ledviny
b) žaludek
c) srdce
44. Červené krvinky ryb:
a) mají jádro
b) mají jádro jen v určitém ročním
období
c)
nemají jádro
45. Srdcem ryb protéká krev:
a) okysličená
b) okysličená jen v levé komoře a
předsíni
c)
odkysličená
46. Přenos kyslíku a oxidu uhličitého
v krvi je zabezpečen pomocí:
a) bílých krvinek
b) červených krvinek
c) bílých a červených krvinek
47. K čemu slouží požerákové zuby:
a) k drcení potravy
b) k uchopení potravy
c)
k odvodnění
potravy
48. Požerákové zuby mají ryby:
a) kaprovité
b) všechny druhy ryb
c) dravci
49. Nejkratší střevo mají ryby:
a) kaprovité
b) býložravé
c)
dravci
50. Které ryby nemají žaludek:
a) kaprovité
b) lososovité
c) dravci
51. K lovu ryb elektrickým
agregátem se používá proud:
a) střídavý
b) stejnosměrný
c) střídavý i stejnosměrný, použití
záleží na vodivosti vody a dna
52. Typické teritoriální chování má:
a) candát obecný
b) štika obecná
c) ostroretka stěhovavá
53. Co je to kapřivec:
a) kříženec mezi kaprem a karasem
b) kapr s opožděným růstem a
deformacemi
c)
parazit
54. Červená duhovka oka je typickým
znakem:
a) kapra obecného
b) bolena dravého
c)
plotice
obecné
55. Oko chráněné dvojitou rohovkou má:
a) úhoř říční
b) mník jednovousý
c)
vranka
obecná
56. Prsní postavení ploutví má:
a) okoun říční
b) úhoř říční
c) kapr obecný
57. Šupiny ryb se po ztrátě:
a) neobnovují
b) obnovují se jen u kaprovitých a
lososovitých druhů ryb
c)
obnovují,
ale neodrážejí stáří ryb
58. Cykloidní ( kruhovité) šupiny má:
a) kapr obecný
b) okoun říční
c) jeseter malý
59. Ktenoidní (hřebenité) šupiny má:
a) kapr obecný
b) okoun říční
c) jeseter malý
60. Ganoidní (skelné) šupiny má:
a) kapr obecný
b) okoun říční
c)
jeseter malý